Adaptační kurz – 6. třída

Celá třída, společně s třídní učitelkou, školní psycholožkou a asistentkou pedagoga, se vydala do RZ Štědronín, které se nachází na břehu Orlické přehrady poblíž hradu Zvíkov. Cílem adaptačního kurzu bylo nastavení pozitivní atmosféry ve třídě, utužení vztahů mezi žáky, seznámení se s novým třídním učitelem, ale i nastavení pravidel a hranic, které je třeba respektovat. Po příjezdu do střediska jsme se ubytovali, prošli se po přilehlém okolí, prozkoumali místní hřiště a zahráli si několik her zaměřených na hledání společných vlastností a znaků uvnitř kolektivu třídy. Jelikož nám počasí přálo, vydali jsme se po obědě pěšky na hrad Zvíkov. Cesta dlouhá pět kilometrů nám rychle utekla, neboť jsme si celou dobu vesele povídali. Areál hradu Zvíkov nabízí několik krásných výhledů na vodní nádrž Orlík, mj. také na soutok Vltavy s Otavou. Po návratu z vyčerpávající túry se děti šly zchladit do místního bazénu. Poté již následoval odpočinek a příprava na večeři. Po setmění žáky čekala noční hra. Na trase osvětlené jen svíčkami se děti vypořádaly s vlastním strachem. Nakonec to všichni zvládli a s dobrým pocitem šli spát.

 Druhý den dopoledne čekaly děti sociálně psychologické hry, které byly v režii školní psycholožky. Nejprve jsme se opět zaměřili na to, co máme společného a co nás spojuje, což dokreslila vytvořená síť z provázku. Každý z nás si odvezl kousek této třídní sítě na ruce jako náramek připomínající přátelství uvnitř třídy. A vzhledem k tomu, že pochval není nikdy dost, přidali jsme na náramek korálek, při jehož předávání každý někoho ocenil. Poté jsme program trochu odlehčili a společně se zasmáli při týmovém stavění věže ze špejlí.

Po dobrém obědě a poledním klidu jsme se opět vydali na procházku přírodou k soutoku Otavy a Lomnice. Cestou nás sice zastihlo několik přeháněk, díky tomu ale byla cesta dobrodružnější a zpestřená tím, že jsme hledali úkryty před deštěm. Naštěstí vždy po chvíli pršet přestalo, a tak jsme pokračovali v cestě. Poslední večer jsme vzhledem k počasí strávili uvnitř. I tak jsme se ale hodně nasmáli při hře se slanými tyčinkami. Poté už jsme si jen povídali, vyprávěli různé zážitky a děvčata si zaplétala barevné pramínky do vlasů.

Poslední den jsme se po snídani sbalili, vyklidili pokoje a společně jsme zhodnotili adaptační kurz. Děti byly spokojené, všem se na kurzu moc líbilo a doufáme, že zase brzy budeme moci vyrazit na další třídní výlet.

Ing. Michaela Melicharová

Mgr. Pavlína Vyšínová, PhD.