Školní řád ZŠ Bohutín, okres Příbram

ŠKOLNÍ ŘÁD

 

V souladu se zněním ustanovení § 30, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon), vydává ředitelka Základní školy Bohutín, okres Příbram,  tento školní řád. Přílohou školního řádu jsou Pravidla hodnocení žáků a provozní řády školní jídelny, školní družiny a jednotlivých pracoven.

 

Řád školy

 

Článek I

Cíl

 

V naší škole chceme zažít mnohé :

  • naučit se všemu, co potřebujeme pro současnost i budoucnost svého života
  • najít si své místo, které nám umožní radost z práce i pocit úspěšnosti
  • být pospolu – žáci, učitelé, ostatní zaměstnanci, všichni dohromady i s rodiči našich žáků
  • podílet se na vytváření dobrého jména školy

 

 

Článek II

Vymezení působnosti školního řádu

 

  1. Školní řád je závazný pro všechny zaměstnance, žáky a jejich rodiče (zákonné zástupce).
  2. Školní řád upravuje
    – podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole
    – podrobnosti k docházce do školy
    – provoz a vnitřní režim školy
    – podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole a pravidlech chování žáků
    – pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
    – podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
    – podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.
  3. Pracovníci školy mají vymezena práva a povinnosti pracovním a organizačním řádem a vnitřním platovým předpisem ZŠ Bohutín, okres Příbram.

 

 

Článek III

Práva žáků

 

  1. Prostředí školy je základem pro to, aby děti vyrůstaly v atmosféře klidu a radosti, práva a porozumění.
  2. Každému dítěti přísluší ustanovená práva, a to bez diskriminace rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženského, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo duševní nezpůsobilosti, rodu nebo jiného postavení dítěte nebo jeho rodičů či zákonných zástupců.
  3. Prvořadým hlediskem při veškerých postupech týkajících se dítěte je jeho nejlepší zájem. Dítěti musí být zajištěna taková ochrana a péče, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž je brán ohled na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za ně zodpovědných.
  4. Dítě má právo na vzdělávání, přičemž základní vzdělávání je bezplatné a povinné. Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte.
  5. Výchova dítěte musí směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových a fyzických schopností, k posilování úcty k lidským právům, úcty k rodičům, úcty k národním a kulturním hodnotám, úcty k přírodnímu prostředí.
  6. Výchova musí směřovat k přípravě dítěte na zodpovědný život ve svobodné společnosti v duchu porozumění, míru a snášenlivosti.
  7. Dítě má právo žít v takovém prostředí, které není nebezpečné pro jeho vývoj a které neohrožuje jeho zdraví a život vůbec.
  8. Žádné dítě nesmí být podrobeno krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a trestání, urážení nebo zneužívání, nesmí být zanedbáváno nebo s ním nesmí být nedbale zacházeno, musí být chráněno před fyzickým nebo psychickým násilím. Nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat.
  9. Žáci se mohou vyslovovat k otázkám školy prostřednictvím všech učitelů, výchovného poradce, školního metodika prevence i vedení školy. Mají právo adekvátní formou vyjadřovat svobodně svůj názor ve všech věcech, které se ho týkají, přičemž tomuto musí být věnována patřičná pozornost.
  10. Žáci mají právo vytvářet školní žákovský parlament a prostřednictvím tohoto sněmu mohou vznášet dotazy, připomínky, popřípadě přicházet s vlastními náměty. Ředitelka školy je povinna se stanovisky a vyjádřeními tohoto orgánu zabývat. Tímto právem nejsou dotčena předcházející práva.
  11. Žáci mají právo na informace a poradenskou pomoc školy. Mají právo v případě svého osobního problému požádat o pomoc nebo radu kohokoli z pracovníků školy, který je povinen věnovat tomuto vždy náležitou pozornost.

 

 

 

Článek IV

Práva rodičů a zákonných zástupců

(dále jen rodičů)

 

  1. Rodiče jsou partnerem školy a výchovně vzdělávací práce školy. Jejich role je nezastupitelná a mají právo být informováni o všech skutečnostech, které se týkají jejich dítěte.
  2. Rodiče mají právo být pravidelně informováni o prospěchu svého dítěte, o jeho chování a přístupu k plnění povinností.
  3. Rodiče mají právo vyjádřit své postoje a názory, týkající se vzdělání, výchovy i chování dítěte.
  4. Rodiče mají možnost přijít se svými nápady a radami.
  5. Rodičům je umožněno navštívit školu, ředitele školy, učitele nebo jiného pedagogického pracovníka, zeptat se na své dítě.
  6. Problémy s dítětem je dobré řešit vzájemnou komunikací rodičů a školy (s učitelem, třídním učitelem, výchovným poradcem, ředitelkou).
  7. Rodiče žáků mohou přijít konzultovat další vzdělávání svého dítěte do školy, kde jim budou poskytnuty další informace o jeho talentu a schopnostech.
  8. Rodiče se mohou přesvědčit o práci svého dítěte v jednotlivých hodinách, po dohodě s ředitelkou a vyučujícím je jim dovoleno sledovat výuku pedagogů, pokud tím nenaruší chod hodiny.
  9. Rodiče mají právo na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
  10. Rodiče mají právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy a výpisy a nahlížet do tohoto řádu i dalších vnitřních předpisů školy.

 

 

 

Článek V

Povinnosti rodičů a zákonných zástupců

 

Zákonní zástupci žáků jsou povinni:

  1. zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
  2. zajistit, aby žák měl v pořádku všechny potřebné pomůcky,
  3. na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
  4. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti dítěte, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  5. dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
  6. oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona (jméno a příjmení žáka, rodné číslo, datum narození, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu)
  7. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.

 

 

Článek VI

Pravidla chování žáků a vzájemných vztahů se zaměstnanci školy

 

  1. Žáci dbají všech pravidel slušného chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a hosty.
  2. Žáci dbají ve škole i mimo školu všech pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém počínání budou mít na paměti nebezpečí úrazu. Dbají pokynů všech zaměstnanců školy.
  3. Pro vstup a k odchodu ze školy žáci používají hlavní vchod, řídí se časovým režimem otevírání školy. V době vyučování a o přestávkách se nevzdalují ze školní budovy vyjma velké a polední přestávky. Dbají bezpečnostních zásad a pokynů vyučujících, řídí se pokynem ředitelky školy k zabezpečení školy..
  4. Žáci nenarušují průběh vyučovací hodiny, neopouští vyjma domluvených pravidel bez dovolení učebnu ani své místo. Chce-li žák odpovídat, nebo se na něco zeptat, hlásí se zdvižením ruky. Odpovídá, je-li vyvolán.
  5. Na začátku vyučovací hodiny je každý žák na svém místě a na stole má připraveny všechny věci potřebné k vyučovací hodině. Před hodinou tělesné výchovy se převlékne do cvičebního úboru, před pracovním vyučováním do pracovního oděvu.
  6. Pokud se do pěti minut po začátku vyučování nedostaví vyučující, žáci oznámí tuto skutečnost ve sborovně nebo ředitelně školy.
  7. V tělocvičně, ve školní dílně, ve cvičné kuchyňce, na hřišti, na školní zahradě se žáci chovají ukázněně, řídí se vnitřním řádem a dodržují pravidla bezpečnosti.
  8. Žáci přecházejí na hodiny do jiných učeben i zpět do kmenových tříd v doprovodu příslušných učitelů.
  9. Po ukončení vyučování uklidí žáci třídu a odcházejí za dozoru vyučujícího do šatny.
  10. Účastníci zájmových útvarů vyčkají před školou nebo ve školní družině či školním klubu a do školní budovy vstupují pouze s vedoucím zájmového útvaru.
  11. Při exkurzích, výletech a jiných činnostech pořádaných školou vystupují žáci ukázněně: řídí se pokyny učitelů nebo jiných pověřených osob.
  12. V jídelně se žáci řídí řádem jídelny a pokyny dozírajících učitelů.
  13. Ve školní družině a školním klubu se žáci chovají podle pokynů vychovatelek. Bez dovolení nebo omluvy se ze školní družiny nevzdalují ani neodcházejí domů, ze školního klubu odcházejí podle uvážení, o odchodu informují vychovatelku.
  14. Žáci při jednání se spolužáky nepoužívají hrubých výrazů, jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, nikoho neponižují ani nikomu tělesně neubližují.
  15. Žáci zachovávají čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žáci chovají v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozovali pověst školy.
  16. Žáci mají zakázáno nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky v areálu školy. Užívání drog, pití alkoholu a kouření je pro žáky zakázáno.
  17. Do školy přinášejí žáci pouze věci potřebné k výuce. Větší částky peněz či cenné věci žáci do školy nenosí. Za jejich případnou ztrátu či poškození, stejně jako za obsah kapes bund, kabátů, tašek, batohů a jiných věcí uložených mimo vyhrazené prostory, škola neručí.
  18. Mobilní telefony, tablety, přehrávače apod. mohou žáci používat jen mimo vyučování; během výuky je mají vypnuté a uložené v tašce, pokud je nepotřebují ke školní výuce. O použití rozhoduje vyučující.
  19. Každou nalezenou věc odevzdá žák ve sborovně školy.
  20. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě ohlásit vyučujícímu; o přestávce učiteli, který koná dozor nebo třídnímu učiteli.
  21. Žák nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů. Svědomitě plní uložené úkoly včetně domácí přípravy na vyučování. Jestliže se nemohl na vyučování náležitě připravit, omluví se učiteli na začátku vyučovací hodiny. Soustavné zapomínání učebnic, pomůcek a opakovaná nepřipravenost na vyučování je považováno za porušení školního řádu.
  22. Žáci se k sobě chovají ohleduplně, slušně a neubližují si. Tělesný vzhled, věk, barva pleti, odlišná národnost apod. nesmí být terčem posměchu a urážek. Prokázané projevy diskriminace, nepřátelství, násilí, úmyslné ublížení na zdraví nebo šikanování spolužáků je hodnoceno jako zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem.
  23. Učitelé respektují a zohledňují výsledky odborných vyšetření žáků a sdělení zákonných zástupců v této oblasti.

 

 

 

Článek VII

Docházka do školy

 

  1. Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.
  2. Žák je povinen účastnit se výuky podle rozvrhu hodin a plánu akcí školy.
  3. Docházka do nepovinných předmětů, do školní družiny a kroužků je pro přihlášené žáky povinná. Z   kroužků je možné se odhlásit vždy na konci pololetí.
  4. Každá nepřítomnost žáka ve škole musí být řádně omluvená zákonným zástupcem žáka nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka a následně doložena do 3 pracovních dnů po návratu žáka do školy omluvenkou v žákovské knížce, jinak je považována za neomluvenou. V jednotlivých odůvodněných případech může škola požadovat lékařské potvrzení nebo jiný doklad o příčině žákovy nepřítomnosti ve škole. Neomluvená absence včetně svévolného opuštění školního areálu v době vyučování je kvalifikováno jako porušení školního řádu.
  5. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné žádosti rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu při uvolnění na jednu hodinu, nebo třídnímu učiteli při uvolnění na více hodin. V tuto dobu přebírají právní odpovědnost za dítě jeho rodiče.
  6. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá jeho zákonný zástupce písemně, výjimečně telefonicky o jeho uvolnění. Uvolnění z jedné vyučovací hodiny v odůvodněných případech povoluje vyučující, na den třídní učitel, na více dnů ředitelka školy na základě písemné žádosti zákonných zástupců žáka.
  7. Žák je povinen doplnit si zameškané učivo (např. konzultacemi s vyučujícími).
  8. V případě pěti a vícedenního uvolnění žák požádá předem učitele příslušných předmětů o seznam učiva, které bude v době nepřítomnosti probíráno v dané třídě. Bude-li se jednat o uvolnění na konci školního roku, musí mít žák vypořádané veškeré náležitosti týkající se odevzdání školních pomůcek.
  9. Pokud rodiče žáka neohlásí do stanovené lhůty důvod jeho nepřítomnosti, třídní učitel je kontaktuje, zjistí příčinu absence žáka a upozorní je na povinnost danou zákonem.
  10. Při dlouhodobé nemoci nebo jiném důvodu delší nepřítomnosti žáka ve výuce rozhodne ředitelka školy ve spolupráci s vyučujícími o formě a obsahu jeho přezkoušení; třídní učitel o tomto rozhodnutí neprodleně informuje žáka i jeho rodiče.
  11. Žák navštěvuje lékaře v době vyučování jen v nutných případech.
  12. Onemocní-li žák infekční chorobou nebo vyskytne-li se taková choroba u osob, s nimiž žák bydlí, oznámí to jeho zákonný zástupce neprodleně škole. Žák může v tomto případě pokračovat ve školní docházce jen se souhlasem lékaře.
  13. Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
  14. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než 2 měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
  15. Žák může také plnit povinnou školní docházku ve škole mimo území České  Po tuto dobu je současně žákem spádové školy. Zákonný zástupce je povinen oznámit ředitelce školy předpokládanou dobu a způsob plnění povinné školní docházky, adresu pobytu žáka případně školy v zahraničí.

 

 

Článek VIII

Zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem

 

  1. Žák udržuje v pořádku a nepoškozuje věci, které tvoří zařízení školy a třídy, a dále ty, které mu byly svěřeny do osobního užívání.
  2. Každý žák udržuje své místo, třídu a ostatní školní prostory v čistotě a pořádku.
  3. Veškeré poškození majetku je žák povinen ohlásit učiteli, který koná dozor, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.
  4. Při každém svévolném poškození nebo zničení majetku školy, učitelů, ostatních žáků či jiných osob je vyžadována úhrada v plné výši pořizovací ceny od rodičů žáka, který poškození způsobil. Při škodě většího rozsahu nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči žáka je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
  5. Žákům je zakázáno jakkoli manipulovat mimo výuku s didaktickou technikou, dále je žákům zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a dalším elektrickým zařízením a s hasicími přístroji.
  6. S okny a roletami smí žáci manipulovat pouze na pokyn učitele.
  7. Žákům je zakázáno ničit zařízení a vegetaci ve škole i na školní zahradě.

 

 

 

Článek IX

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

 

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání je vymezeno v Pravidlech hodnocení žáků.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy podle Pravidel hodnocení žáků.
  3. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí je možné místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení.

 

 

Článek X

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků

 

  1. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví konají pedagogičtí pracovníci v určeném čase a na určeném místě dohledy. Po dobu výkonu dohledu nese určený pracovník odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
  2. Žáci se chovají tak, aby svou činností neohrozili bezpečnost svou a svých spolužáků a zamezili možnost případného úrazu nebo ničení školního majetku. Dbají všech pokynů učitelů konajících dohled i ostatních pracovníků školy.
  3. Při akcích mimo školu nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadat více než 25 žáků.
  4. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo školu zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům a má uzavřen se školou pracovní vztah.
  5. Při akcích mimo školu, kdy místem shromáždění není areál školy, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví určený pracovník na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění škola oznámí zákonným zástupcům nejméně 2 dny předem.
  6. Žáci, kteří používají WC, se v těchto prostorách zbytečně nezdržují a důsledně dbají na osobní hygienu. Nerozhazují papírové ručníky, toaletní papír a nevhazují nadbytečné množství toaletního papíru do WC mís. Po každém použití WC splachují.
  7. Do školy žák nesmí nosit věci, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví, způsobit úraz, ohrožovat mravní výchovu žáků nebo věci, které nesouvisí s výukou. V areálu školy je zakázáno používání otevřeného ohně. Je nepřípustné přinášet do areálu školy zbraně všeho druhu a jejich napodobeniny včetně vzduchových a plynových pistolí a dále veškeré výbušné předměty (petardy, prskavky apod.), injekční stříkačky, zápalky, zapalovače, lasery a nože. Nedodržení tohoto ustanovení lze kvalifikovat jako přestupek proti školnímu řádu. Zvlášť nebezpečné věci, které budou žákům zabaveny, budou navráceny zpět zákonným zástupcům žáků na jejich vyžádání.
  8. Škola umožní žákům pobyt v budově školy o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním ve školní družině nebo školním klubu.
  9. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školních dílnách, na školní zahradě, v tělocvičně, na hřišti a v odborných pracovnách platí zvláštní pravidla uvedená v příslušném řádu. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a k zabezpečení školy dále platí Pokyn ředitelky školy k zabezpečení školy.
  10. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli.
  11. Po poučení žáků provede vyučující záznam do třídní knihy. Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a v dalších případech, kdy to situace a změna podmínek vyžaduje.
  12. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů a poskytovat jim nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  13. Zaměstnanci školy dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy. Pokud zjistí nedostatky nebo závady, které mohou ohrožovat zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě jejich náhlého onemocnění informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.
  14. Každý úraz žák hlásí dozírajícímu nebo jinému učiteli či zaměstnanci školy, který zajistí první pomoc. Zaměstnanci školy při úrazu poskytnou zraněné osobě první pomoc a zajistí její ošetření lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní další předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten zaměstnanec, který byl svědkem úrazu, nebo který vykonával dozor.
  15. U každého úrazu (mimo drobných) se sepisuje protokol nejpozději do 48 hodin. O úrazech uvědomí vyučující nebo dozírající učitel popřípadě třídní učitel zákonné zástupce žáka.
  16. V případě zdravotních obtíží vyhledá žák pomoc učitele. Pokud užívá léky, má u sebe jen jejich nezbytné množství a nesmí je poskytovat jiným žákům školy. Je nutné, aby rodiče informovali třídního učitele nebo ředitele školy o závažných zdravotních obtížích i lécích, jež by mohly mít na žáka ve škole vliv.
  17. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školní jídelně se řídí žáci řádem školní jídelny a pokyny dozírajících učitelů a zaměstnanců školní jídelny.
  18. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školní družině a školním klubu se žáci řídí podle pokynů vychovatelek.
  19. Při exkurzích, výletech, lyžařském výcvikovém kurzu a jiných činnostech pořádaných školou vystupují žáci ukázněně, řídí se pokyny učitelů nebo jiných pověřených osob. Při těchto akcích platí odpovídající ustanovení školního řádu. Při cestách mimo školu dodržují dopravní předpisy a pravidla pro přepravu v hromadných dopravních prostředcích. Nedodržení tohoto ustanovení lze kvalifikovat jako přestupek proti školnímu řádu.
  20. V areálu školy je zakázáno provozovat veškeré činnosti, které by mohly vést k ohrožení bezpečnosti osob zde pobývajících.
  21. Škola je povinna oznámit rodičům a orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.
  22. V oblasti rizikového chování se postupuje dle Minimálního preventivního programu.
  23. Projevy šikanování mezi žáky, tj. fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií, znevažování důstojnosti apod.., kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu.

 

 

Článek XI

Provoz a vnitřní režim školy

 

  1. Vyučování je organizováno podle rozvrhu hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut a končí na pokyn učitele.
  2. Dopolední vyučování začíná v 7:45 hod. Vstup žáků do objektu školy je povolen od 7:20 hodin mimo žáků, kteří docházejí do ŠD. Budovu školy otevře školnice v 7:00 hodin a uzavře v 7:45 hodin. Na odpolední vyučování školnice otvírá budovu 15 minut před začátkem vyučovací hodiny.
  3. Přestávky ve vyučování jsou desetiminutové, po druhé vyučovací hodině je patnáctiminutová, odpoledne jsou přestávky pětiminutové. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je dlouhá nejméně padesát minut.
  4. Přestávky ve vyučování využívají žáci k regeneraci sil a přípravě na další vyučovací hodinu. Při pobytu venku vždy dbají pokynů pedagogického dohledu.
  5. Veškerá jednání pedagogů se zákonnými zástupci žáků a dalšími osobami probíhají zásadně mimo vyučování. Není dovoleno rušit vyučování.
  6. V průběhu vyučování je rodičům přístup do školy povolen pouze se souhlasem vyučujícího nebo jiného zaměstnance školy. V ostatních případech rodiče vyčkávají na příchod dítěte ve vstupní chodbě školy nebo před školou.
  7. Vchod do školy je po dobu výuky uzavřen, odemykání zajišťují pověření zaměstnanci školy.
  8. Žáci se přezouvají, obuv a oděv uloží v šatně či do šatních skříněk.
  9. Cenné věci a větší obnos peněz žák do školy nenosí. Škola neodpovídá za ztrátu a odcizení věcí a předmětů, které nesouvisí s výukou nebo nejsou běžným a obvyklým vybavením žáka při docházce do školy.
  1. Žáci si ve spolupráci s třídním učitelem organizují týdenní žákovské třídní služby. Povinností této služby je kontrola udržování pořádku ve třídách a učebnách v průběhu a po skončení vyučovací hodiny včetně mazání tabule, přenášení třídní knihy, kontrola stavu majetku a vybavení třídy či učebny ( v případě poničení majetku školy tuto skutečnost nahlásí třídnímu učiteli), příprava učebních pomůcek dle pokynů vyučujícího.
  2. Členové zájmových kroužků, nepovinných předmětů a žáci ZUŠ mohou být ve třídách jen se svými vyučujícími či vedoucími. Každý žák před odchodem z učebny musí zanechat své místo v naprostém pořádku. Stejně je tomu tak i při poslední vyučovací hodině (čistota podlahy, tabule, stolů, srovnání židlí, stolků, zavření oken). Na dodržení pořádku dohlédne příslušný vyučující.
  3. Provoz školní družiny a školního klubu je v době od 7:00 hodin do 16:20 hodin. Děti ze školní družiny a školního klubu odcházejí dle zápisových lístků. Ze školní družiny je dítě vydáno pouze rodičům nebo osobě, kterou rodiče písemně určí. Mimořádné uvolnění je možné pouze na písemnou (podepsanou a datovanou) žádost rodičů.
  4. Školní jídelna je otevřena pro žáky v době od 11:00 hodin do 13:30 hodin. Mimořádný výdej stravy pro žáky před uvedenou hodinou nebo po ní (soutěže apod.) lze povolit po předchozí dohodě příslušného odpovědného vyučujícího s vedoucí školní jídelny.
  5. Odhlásit odběr stravy ve školní jídelně je povinností zákonného zástupce nepřítomného žáka. Tuto odhlášku zákonný zástupce učiní telefonicky u vedoucí školní jídelny. Odběr stravy je pozastaven od následujícího dne po dni oznámení nepřítomnosti žáka. V den, kdy je ohlášena nepřítomnost žáka, lze stravu odhlásit do 7:30 hodin.
  6. Informace týkající se provozu školy jsou uveřejněny na webových stránkách školy.

 

 

 

Článek XII

Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy

 

  1. Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace.
  2. Ve škole je zakázána propagace extremistických skupin a hnutí. Za propagaci je považováno i nevhodné oblečení a vzhled žáků, které jsou v rozporu se školním řádem.
  3. Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo morální vývoj žáků nebo přímo ohrožující životní prostředí.

 

 

 

Článek XIII

Pravidla pro hodnocení žáků

 

Pro hodnocení žáků jsou vytvořena Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Pravidla vycházejí z platných právních předpisů, zejména § 31, 38, 41, 45, 51, 51 – 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §14 až 23 prováděcí vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění, vyhlášky MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění. Dále bylo při jejich tvorbě přihlédnuto ke kritériím hodnocení dle RVP ZV (se změnami k 1. 9. 2013) a pravidlům hodnocení ověřených školami podporujícími zdraví, která se týkají poskytování zpětné vazby.

 

Vytvořená pravidla hodnocení žáků stanovují v rámci školy pevnou a jasnou normu, která je pro žáky, učitele i zákonné zástupce žáků školy závazná.

 

Zásady hodnocení

 

  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka naší školy je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikací‘), v některých případech je umožněna kombinace klasifikace a slovního hodnocení.

 

  • Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

 

  • Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

  • Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, naznačuje další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Žák i zákonný zástupce žáka tak získává konkrétní informace o výsledku vzdělávání na základě hodnocení individuálního pokroku žáka.

 

 

Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

 

  • Základem efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Okamžitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat. Při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) musí být kladen důraz na vhodnou formulaci – přednost musí být dávána pozitivnímu vyjádření.

 

  • Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filosofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k žákům a soustavným vytvářením bezpečného prostředí.

 

  • Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení.

 

  • Součástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit.

 

  • Nedílnou součástí hodnocení je vzájemné hodnocení mezi žáky. Je proto velmi důležité učit žáky kriticky a objektivně posoudit nejen svůj výkon, ale i výkon druhých.

 

  • Při hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnávání s ostatními spolužáky.

 

  • Důležitým prvkem procesu učení je práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybovat je normální, neboť je to nedílná součást procesu každého učení. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení

 

  • Tradiční zkoušení žáků před celou třídou je omezováno a nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáka.

 

  • Pro přípravu na souhrnnější písemné práce je vhodné používat kooperativní vyučování, kde skupina zodpovídá za to, že látce rozumí všichni členové skupiny.

 

  • Výsledek skupinové práce se zásadně nehodnotí známkou, ale jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe, svůj přínos pro skupinu a své zapojení do práce skupiny. Současně by mělo probíhat vzájemné hodnocení jednotlivých členů skupiny. Známku získává žák od vyučujícího pouze za individuální výkon.

 

  • Stanovená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou zcela závazná pro všechny vyučující a musí být všemi vyučujícími dodržována.

 

 

Hodnocení a klasifikace na prvním a druhém stupni

 

  1. A) Hodnocení a klasifikace na prvním stupni

 

  • Na prvním stupni se pro hodnocení žáků používají známky.

 

  • Na konci I. a III. čtvrtletí jsou známky doplněny slovním hodnocením a sebehodnocením žáka písemnou formou.

 

  • V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovní hodnocení – převážně ústní formou. Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení.

 

  • Na žádost rodičů je možné žáka neklasifikovat a hodnotit pouze formou slovního hodnocení.

 

  • Používá se metoda portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co dítě má zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Do portfolia se také ukládají krátké popisy (nikoliv hodnocení a interpretace) významnějších příhod, které dokumentují úroveň sociálních dovedností dítěte. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Portfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání jejich dětí.

 

  • Součástí kooperativního vyučování je tzv. reflexe procesu (vyučující zařazuje čas na reflexi do plánu hodiny), tj. žáci hovoří o tom, jaké dovednosti (kompetence) potřebovali ke zvládnutí úkolu, co příště musí udělat jinak, jak a proč. Také se učí shodnout se ve skupině v názoru na kvalitu výsledku či efektivitě postupu. Učitelé se snaží získávat také zpětnou vazbu od žáků, tj. žáci mají prostor k vyjádření k průběhu výuky (např. vyjádření v komunitním kruhu, formou ankety apod.)

 

 

  1. B) Hodnocení a klasifikace na druhém stupni

 

  • Na druhém stupni se pro hodnocení žáků používají známky. V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovní hodnocení (převážně ústní formou). Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení.

 

  • Na konci I. a III. čtvrtletí jsou známky doplněny slovním hodnocením a sebehodnocením žáka písemnou formou.

 

  • Pro sebehodnocení žáků a pravidelné poskytování zpětné vazby třídní učitelkou nebo dalšími vyučujícími je využívána žákovská knížka.

 

  • Žáci se při kooperativním způsobu výuky učí hodnotit jednak individuální výsledek práce a také jeho přínos pro druhé.

 

  • Žáci mají možnost navrhnout učiteli způsob, jakým prokáží zvládnutí dané látky.

 

  • Písemné práce a testy musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích.

 

  • Za koordinaci písemných prací a testů jsou ve svých třídách zodpovědní třídní učitelé.

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

  • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

 

  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka naší školy na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikací‘), v některých případech kombinací klasifikace a slovního hodnocení (viz dále – bod 4).

 

  • Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání do podoby klasifikace.

 

  • U žáků jejichž rodiče nebo zákonní zástupci žáka požádají o použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace je hodnocení kombinované. Kombinované hodnocení je nabízeno při výuce podle ŠVP a u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků mimořádně nadaných a žáků se státní příslušností jiného státu EU, ředitelka školy rozhodne o použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

  • Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

  • Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

  • Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

  • Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

  • Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

  • Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

Opravné zkoušky a ukončení základního vzdělávání

 

  • Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

 

  • Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
    1. předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel
    2. zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
    3. přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu

 

  • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

 

  • V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

  • Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kurzu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.

 

  • Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

 

  • Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku.

 

  • Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku.

 

V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce.

 

Hodnocení žáků na vysvědčení

 

1)        Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

 

2)        Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, naznačuje další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Žák i zákonný zástupce žáka tak získává konkrétní informace o výsledku vzdělávání na základě hodnocení individuálního pokroku žáka.

 

3)        Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

 

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo uvolněn(a).

 

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo nehodnocen(a).

 

4)        Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

5)        Při hodnocení žáka na prvním stupni použije učitel pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni použije číslice nebo slovní označení stupně hodnocení.

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

b) prospěl(a)

c) neprospěl(a)

d) nehodnocen, je-li v 1. pololetí nehodnocen

 

 

Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2-chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) školského zákona

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

c) neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

 

Výchovná opatření

 

1)        Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

 

2)        Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.

 

3)        Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele

b) důtku třídního učitele

c) důtku ředitele školy

 

4)        Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí řádu školy.

 

5)        Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

6)        Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

7)        Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Klasifikace chování

 

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování daných školním řádem během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Žáci jsou hodnoceni a klasifikováni za své chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Poruší-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, zaujmou učitelé vůči takovému chováni etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

  • žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu
  • může se dopustit ojediněle méně závažných přestupků
  • je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

  • chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu
  • žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu
  • opakovaně se dopustí méně závažných přestupků, zpravidla se přes napomenutí nebo důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků
  • narušuje výchovně vzdělávací činnost třídy i školy
  • ohrozí bezpečnost a zdraví vlastní nebo jiných osob

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

  • chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování
  • žák se dopustí takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob (př.: zastrašování, opakované ubližování, prokázaná šikana, drogy)
  • záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost třídy a školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků

 

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

 

  • Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
  • pohovor s žákem samým, se zákonnými zástupci žáka, s kolektivem třídy apod.
  • soustavné sledování výkonů žáka a očekávaných výstupů, naplňování stanovených pravidel a kritérií v daném předmětu, porovnávání s předchozími výstupy
  • různé druhy zkoušek a projevů (písemné, ústní, praktické, grafické, pohybové apod.)
  • kontrolní práce, testy a praktické zkoušky
  • analýza výsledků činnosti žáka ve škole i mimo školu (např. písemné práce, kresby, výrobky apod.)
  • dotazníky
  • soustavné pozorování žáka (včetně diagnostického), sledování výkonů a připravenosti na vyučování
  • vedení portfolia (sběrné, výběrové nebo hodnotící)[1]
  • konzultace s ostatními učiteli, výchovným poradcem, dle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden

 

  • Žák 1. – 5. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně nebo klasifikací ze všech vyučovacích předmětů daného ročníku. 1x za čtvrtletí zapisuje třídní učitel písemně do žákovské knížky souhrnné hodnocení žáka a sebehodnocení z pohledu dosažených očekávaných výstupů dle školního vzdělávacího programu a dodržování pravidel chování daných školním řádem.

 

  • Žák 6. – 9. ročníku je hodnocen učitelem průběžně slovně nebo klasifikací ve všech vyučovacích předmětech. Vyučující užívá k hodnocení žáka výše zmíněných metod, forem a prostředků. Žák i zákonný zástupce žáka je seznamován v průběhu školního roku prostřednictvím žákovské knížky s výsledky vzdělávání ve všech vyučovacích předmětech, včetně předmětů výchovného charakteru.

 

  • Při jakékoli formě hodnocení žáka nenechává učitel žáka na pochybách, jak byl hodnocen. Oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Poskytuje zpětnou vazbu, rozvíjí samostatnost a odpovědnost žáka za vlastní vzdělání. Práce s chybou je součástí zpětné vazby.

 

  • Písemné zkoušky, kontrolní práce a jiné formy zjišťování dosahovaných výsledků vzdělávání jsou rozvrženy rovnoměrně na celý školní rok. Žáci jsou vždy předem seznámeni s obsahem a rozsahem písemné práce.

 

  • Učitel zahrne v celkovém hodnocení žáka kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé hodnocené období.

 

  • Učitel je povinen vést ucelenou a průkaznou evidenci o hodnocení žáka. Zákonní zástupci žáků jsou o prospěchu a chování žáků pravidelně informováni prostřednictvím žákovské knížky nebo na třídních schůzkách a konzultacích. Žáci mohou být přítomni jednání zákonných zástupců žáků s učiteli o jejich prospěchu a chování.

Obecné zásady hodnocení (klasifikace i slovní)

 

1)        Hodnocení žáků je integrální součástí celého výchovně vzdělávacího procesu. Pedagogové školy respektují, že jakémukoli hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů vzdělávání (očekávaných výstupů) a k nim náležejících kritérií hodnocení.

Žák má právo vědět:

  • v čem a proč bude vzděláván
  • kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen
  • být hodnocen způsobem, který je motivující a prospívá jeho osobnostnímu rozvoji

 

2)        Se specifickými kritérii hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech jsou žáci i zákonní zástupci žáků seznámeni vyučujícími daných předmětů vždy na začátku školního roku. Tato kritéria vycházejí z obecných pravidel hodnocení žáků školy a přihlížejí ke specifikům jednotlivých vzdělávacích předmětů. V obecnější podobě jsou také obsažena ve školním vzdělávacím programu.

 

3)        Při hodnocení (průběžném i celkovém) učitel:

  • uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
  • přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka i k možnému zakolísání ve výkonech žáka z důvodu určité indispozice
  • hodnotí a klasifikuje nestranně a spravedlivě
  • upřednostňuje hodnocení vycházející z odstupňovaných kritérií hodnocení

 

4)        Pro potřeby vnitřní klasifikace se učební předměty dělí do dvou skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření a praktických činností
  • předměty s převahou výchovného a estetického zaměření

 

5)        Obecná kritéria hodnocená vyučujícími ve všech vyučovacích předmětech

Hlavním účelem hodnocení a klasifikace je pozitivně motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu, naučit žáky, aby si zpětnou vazbu dokázali sami vytvářet a naučili se vlastnímu sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Učitel jim k tomu vytváří dostatečný prostor.

 

6)        Následující jednotlivá obecná kritéria jsou aplikována s přihlédnutím k věku žáků a obsahu učiva daného ročníku.

a) práce žáka v hodině

  • stupeň a úroveň zvládnutí očekávaných výstupů dle ŠVP ZV (platných osnov) – znalostí, dovedností, příp. postojů a hodnot
  • rozvržení a využívání času stanoveného ke splnění úkolu
  • aplikace získaných poznatků a dovedností v konkrétních úlohách
  • samostatnost při řešení konkrétních zadání
  • komunikace na odpovídající úrovni
  • úroveň sebehodnocení
  • samostatnost při plánování a organizování vlastního vzdělávání
  • tvořivý přístup a nápaditost zpracování jednotlivých výstupů
  • práce s informacemi
  • dovednost kritického myšlení

b) kvalita ústního projevu a písemných prací žáka

  • výstižnost a souvislost vyjadřování (časová i myšlenková návaznost)
  • prokázání pochopení tématu vkládáním vlastních myšlenek a názorů do projevu
  • schopnost diskutovat, neodklánět se od tématu, účast na diskusi
  • čitelnost, úprava, přehlednost a grafické zpracování písemností
  • pravopisná a syntaktická správnost
  • užívání odborného jazyka a terminologie daného vyučovacího předmětu
  • užívání vhodných jazykových prostředků, kultura projevu

c) práce žáka ve skupině, týmu

  • spolupráce a kooperace ve dvojici, skupině, týmu (přijímání různých rolí, přínos pro skupinu, aktivita, naslouchání a kladení otázek)
  • schopnost pracovat se všemi členy skupiny, týmu
  • ochota podřídit se, ustoupit, ale také prosadit se, je-li to vhodné
  • úroveň komunikace
  • úroveň hodnocení práce druhých poskytování zpětné vazby

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností

 

1)        V jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí:

a) stupeň, úroveň a kvalita zvládnutí očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu

b) schopnost vyjádřit vlastní názor k učební problematice

c) schopnost diskutovat na dané téma

d) práce s odbornými informacemi a odbornou terminologií

e) uplatňování získaných vědomostí a dovedností daného vzdělávacího předmětu a aplikace znalostí a dovedností z jiných vyučovacích předmětů

f) aktivní přístup, samostatnost a kreativita žáka při zpracování jednotlivých výstupů

 

 

2) Hodnotící stupnice prospěchu má pět základních stupňů:

 

Stupeň 1 (výborný)

  • samostatně plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu
  • dokáže výstižně vyjádřit svoje myšlenky
  • při řešení úkolů užívá aktivně získané znalosti, vědomosti a dovednosti z daného předmětu, oblasti
  • podílí se na práci skupiny, týmu
  • projevuje zájem o předmět
  • ústní a písemný projev je pravopisně a syntakticky správný, výstižný, kulturně na úrovni
  • grafický projev je estetický, nápaditě zpracovaný
  • je schopen studovat vhodné texty, pracovat s informacemi
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období na odpovídající úrovni kvalitně splněny

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu
  • uvažuje samostatně, je schopen vyjádřit podstatu svého názoru
  • při řešení úkolů používá většinu získaných vědomostí a dovedností daného vyučovacího předmětu, chápe souvislosti mezi předměty a jevy jiných předmětů, oblastí
  • při práci se dopouští jen drobných chyb
  • projevuje zájem o daný vyučovací předmět
  • je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty, pracovat s informacemi
  • dokáže pracovat ve dvojici, skupině i týmu
  • ústní a písemný projev není vždy zcela pravopisně a syntakticky správný, ale je na odpovídající kulturní úrovni
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny

 

Stupeň 3 (dobrý)

  • v podstatě plní očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu
  • v myšlení projevuje menší samostatnost, své myšlenky a některé názory nevyjadřuje přesně
  • informace získává, zpracovává a vyhodnocuje s určitými obtížemi
  • získané vědomosti a dovednosti dovede při práci používat s pomocí spolužáků nebo učitele
  • chyby, kterých se dopouští, dovede s pomocí učitele nebo spolužáků odstraňovat
  • v ústním a písemném projevu jsou nedostatky v pravopisné i syntaktické správnosti, kulturně není zcela odpovídající
  • grafický projev je méně estetický, s určitými nedostatky
  • je schopen samostatně studovat podle návodu učitele
  • spolupracuje ve dvojici, skupině, týmu
  • část očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období splněna s určitými nedostatky

 

Stupeň 4 (dostatečný)

  • očekávané výstupy daného učebního celku, vyučovacího předmětu, plní jen částečně
  • projevují se nedostatky ve vědomostech a dovednostech daného vyučovacího předmětu
  • v myšlení je znatelná nesamostatnost, myšlenky a názory vyjadřuje jen se značnými obtížemi
  • při práci se dopouští podstatných chyb
  • učební potíže překonává jen s častou pomocí učitele, spolužáků
  • je nesamostatný
  • ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti pravopisné i syntaktické, přesnosti a výstižnosti, kultura projevu neodpovídá
  • při samostatném studiu se projevují velké problémy, stejně i při práci s informacemi
  • do práce ve dvojici, skupině a týmu se zapojuje s obtížemi
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny jen částečně, některé až nedostatečně

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • většinu očekávaných výstupů daného učebního celku, vyučovacího předmětu, není schopen splnit
  • má závažné nedostatky ve vědomostech a dovednostech
  • není schopen vyjádřit svůj názor
  • na návodné otázky odpovídá často nesprávně
  • praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
  • v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti spisovné i syntaktické, přesnosti i výstižnosti, projev není na odpovídající kulturní úrovni
  • grafický projev je neestetický
  • některé chyby nedovede opravit ani s pomocí, nabízená pomoc ze strany učitele i spolužáků se jeví jako neúčinná
  • není schopen zapojit se do práce ve dvojici, skupině, týmu
  • většina očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období plněna nedostatečně

 

3)        Vedle základních hodnotících klasifikačních stupňů je v rámci vnitřní klasifikace naší školy možno užívat při průběžné klasifikaci také tzv. hodnotících stupňů přechodových (mínusů a plusů, hvězdiček, obrázků či podtržené známky). Tyto hodnotící přechodové stupně se mohou užít v případech, kdy se základní hodnotící klasifikační stupně jeví vyučujícímu pro klasifikaci jako příliš úzké, nedostatečné nebo výstupy jsou splněny nadmíru dobře nebo naopak s  mírnými nedostatky, které ale ještě svou podstatou neodpovídají horšímu (nižšímu) hodnotícímu stupni. V každém případě je toto hodnocení použito pouze v písemnostech žáků (sešity, písemné práce), nikoli při celkovém hodnocení žáka. Tzv. plusy, hvězdičky, obrázky či podtržená známka mají kladnou hodnotící funkci a slouží i jako pochvala a další ocenění práce žáka.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a estetického působení

 

1)        V jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí:

a) kvalita zvládnutí očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu

b) přesnost vyjádření prostřednictvím vybrané formy (výtvarné, hudební, dramatické, pohybové)

c) tvořivé užití osvojených technik, estetický projev

d) zpracování daného tématu, obsahu a jeho interpretace – celkový dojem (estetické předměty)

e) způsob práce s odbornými informacemi, užití odborné terminologie

f) uplatňování získaných vědomostí a dovedností daného vzdělávacího předmětu, aplikace znalostí a dovedností z jiných vyučovacích předmětů

g) aktivní přístup, samostatnost, kreativita při zpracování jednotlivých výstupů

h) originalita nápadu i projevu (estetické předměty)

ch) práce ve dvojici, skupině, týmová práce

 

2)        Hodnotící stupnice prospěchu má pět základních stupňů

 

Stupeň 1 (výborný)

  • v činnostech je velmi aktivní
  • pracuje samostatně, ve dvojici, ve skupině i týmu
  • plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí
  • projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný (estetické předměty)
  • osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny na odpovídající kvalitní úrovni (osobní interpretace – estetické předměty)

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • v činnostech je aktivní
  • pracuje samostatně, ve dvojici, ve skupině i týmu
  • využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí
  • projev je esteticky působivý, originální, i když má menší nedostatky (estetické předměty)
  • tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky
  • má zájem o vyučovací předmět
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období splněny

 

Stupeň 3 (dobrý)

  • v činnostech je méně aktivní, tvořivý
  • je méně samostatný a pohotový
  • nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu
  • projev je málo působivý, dopouští se chyb (př. v pracovních postupech, hudební nauce apod.)
  • vědomosti a dovednosti mají četnější nedostatky a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele nebo spolužáků
  • nemá aktivní zájem o vyučovací předmět
  • část očekávaných výstupů daného vyučovacího předmětu je v hodnoceném období splněna s určitými nedostatky

 

Stupeň 4 (dostatečný)

  • je v činnostech málo aktivní a tvořivý
  • rozvoj jeho schopností, dovedností a jeho projev jsou málo uspokojivé
  • zadané výstupy řeší s častými chybami, výstupy nejsou na estetické úrovni
  • vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
  • projevuje malý zájem o předmět
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny jen částečně, některé nedostatečně

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • v činnostech je převážně pasivní
  • rozvoj znalostí a dovedností je neuspokojivý
  • výstupy a projev nemají estetickou hodnotu
  • minimální osvojené dovednosti a návyky nedokáže aplikovat
  • neprojevuje zájem o práci
  • očekávané výstupy daného vyučovacího předmětu jsou v hodnoceném období plněny z větší části nedostatečně

Slovní hodnocení

 

  • Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění.

 

  • V naší škole při slovním hodnocení vycházíme ze stejných hodnotících kritérií jako v případě použití klasifikačního stupně.

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

  • Zpětnou vazbou rozumíme bezprostřední, věcnou a velmi konkrétní informaci o výsledku činnosti. Zpětnou vazbu může poskytovat druhý člověk nebo může být obsažena v učební situaci. Jde o konstatování toho, co vidíme, slyšíme, myslíme si, cítíme. Posiluje vnitřní motivaci. Můžeme ji poskytovat také sami sobě.

 

  • Sebehodnocení může zlepšit sebevědomí a výsledky učení. Pomáháme dětem hodnotit průběh a výsledky jejich učení. Pěstujeme v nich větší důvěru k sobě.

 

  • Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

 

  • Chyba je chápána jako přirozený a důležitý prostředek procesu učení.

 

  • Při sebehodnocení jde o:
  • podporu schopnosti sebehodnocení
  • podporu kladného vztahu k vlastnímu vzdělávání
  • podporu individuálních rozvojových možností žáků
  • respektování přirozených rozdílů ve způsobu učení
  • zjišťování naučeného a reflexi učení
  • pojmenování konkrétní úspěšnosti
  • posilování kladného vztahu k vlastnímu vzdělání
  • sledování a pojmenování obtíží a problémů
  • překonávání překážek učení + podpora samostatného opravování chyb
  • vytyčení cílů a plánů do budoucna, dalšího učení
  • zjišťování, kde a v čem žák potřebuje naši pomoc
  • posilování sebevědomí dítěte jakožto žáka

 

  • Při školní práci vedeme žáka k hodnocení vlastních výkonů a výsledků. Žáci potřebují zjistit, v čem jsou úspěšní a kde potřebují pomoc, získat důvěru v sebe sama a své schopnosti.

 

  • Vyučující zařazuje sebehodnocení průběžně do vzdělávacího procesu. Forma průběžného sebehodnocení není stanovena. Jde však o důležitou reflexi školní práce žáka, a proto jí učitel věnuje náležitý čas a minimálně na konci každého učebního celku zařazuje sebehodnocení žáků, pokud možno i jinou než ústní formou.

 

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

  • Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

 

  • Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

 

  • Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení pedagogicko – psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

 

  • U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

  • Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá vývojová porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k vývojové poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

 

  • Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

 

  • Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, tedy zpětnou vazbou.

 

  • Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají se zákonnými zástupci žáka.

 

  • V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho pozitivní motivace k učení.

 

  • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání v platném znění a vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v platném znění.

 

  • Při slovním hodnocení vycházíme ze stejných hodnotících kritérií jako v případě použití klasifikačního stupně při respektování doporučení pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a za užití reedukačních vzdělávacích metod.

 

  • Škola umožňuje realizaci individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím IVP, které jsou konzultovány s výchovnou poradkyní a odborníky PPP Příbram. Pro tyto žáky je zajišťována nejen aplikace reedukačních vzdělávacích metod a postupů v hodinách, ale také objektivita hodnocení těchto žáků jednotlivými vyučujícími.

 

Hodnocení nadaných žáků

 

  • Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

  • Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

Poskytování informací rodičům

  • Rodičovské schůzky jsou svolávány podle potřeby (obvykle dvakrát ročně) a jejich náplní jsou především informace o životě třídy, organizační věci, projednání aktuálních záležitostí týkajících se třídy jako kolektivu.

 

  • Rodiče jsou průběžně seznamováni s Pravidly hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

  • O výsledcích vzdělávání a chování žáka jsou rodiče podrobně informováni na předem vypsaných individuálních konzultacích za přítomnosti dítěte, v případě potřeby na mimořádně domluvené konzultaci.

 

  • Na prvním i druhém stupni jsou rodiče informováni prostřednictvím žákovských knížek.

 

 

 

 

Článek XIV

 

Platnost školního řádu

 

  1. Školní řád nabývá účinnosti schválením školskou radou, je veden pod č.j. 85/2015.
  2. Tímto dnem se ruší platnost řádu školy ze dne 26. 11. 2013.
  3. Žáci jsou každoročně se školním řádem seznámeni na začátku školního roku, seznámení se školním řádem je zaznamenáno v třídních knihách.
  4. Zákonní zástupci žáků jsou o vydání tohoto školního řádu informováni písemným sdělením, řád je v písemné formě k nahlédnutí na stolku před sborovnou, ve sborovně či ředitelně školy a elektronicky je uveřejněn na webových stránkách školy.

 

 

 

 

 

V Bohutíně 31. 8. 2015                                                                       Mgr. Vladimíra Melicharová,

ředitelka školy

 

 

 

 

 

 

 

Školní řád ZŠ Bohutín, okres Příbram, byl schválen školskou radou dne 31. 8. 2015.

 

 

 

 

podpis předsedy školské rady

 

 

Přílohy:

  1. Organizace výuky – vyučovací hodiny, přestávky
  2. Řády učeben
  3. Řád školní družiny
  4. Řád školního klubu
  5. Pokyn ředitelky k zabezpečení školy

 

 

 

 

[1] Portfolio je doporučeným podkladem hodnocení pro žáky vzdělávané podle ŠVP od 1. 9. 2007.

 

Autor