Matematika podle profesora Hejného

Již třetím rokem se v naší škole děti učí matematiku netradičním způsobem. Učebnice autorů prof. RNDr. Milana Hejného, CS; a kol., vycházejí z přirozené potřeby dítěte, které je zvídavé a má potřebu hledat, řešit, zkoumat, objevovat a povídat si o tom s kamarády. Koncepce matematiky pana profesora Hejného je založena především na činnostním učení, které respektuje přirozený proces poznávání.IMG_5541

Učebnice nabízejí hlavně učení zážitkové, učení prostřednictvím vlastní zkušenosti, pomocí pohybu a vlastní manipulací s různými pomůckami. Nabízejí žákům různorodé úkoly, snadnější, náročnější i velice náročné. Nastavitelná náročnost úkolů umožňuje řešit jak úlohy složité, tak i velmi jednoduché, které i těm nejslabším žákům dávají příležitost zažít radost z úspěchu ve své práci. Jednotlivá matematická prostředí, například děda Lesoň, krokování, autobus nebo výstaviště vždy vycházejí z dětských zkušeností.

 

Velice novým a netradičním prvkem v hodinách matematiky je to, že učitel dětem nic nevysvětluje, je pouze jakýmsi pomocníkem, možná rádcem pro žáky slabší, který pouze předkládá přiměřené úkoly, iniciuje, nabízí, pokládá otázky a organizuje diskusi třídy nebo skupin. Žáci sami nebo s menší pomocí poznatky odhalují, formují, upřesňují a zdůvodňují. Děti například pomocí metody pokus-omyl nebo v naší třídě objevením takzvaného fíglu postupně zjišťují, jak si řešení daného typu úloh usnadnit, samy přicházejí na různé řešitelské strategie a pak na první matematická pravidla.

Jestliže se rodiče chtějí zapojit do výuky matematiky svých dětí, je pro ně nejdůležitější – a z vlastní zkušenosti vím, že velice těžké – respektovat základní pravidlo: nic dětem nevysvětlovat. Naopak – nechat si od svého dítěte vyložit, jak se co řeší a projevit radost nad tím, když se chlubí, co už všechno umí a co odhalilo.

Tato koncepce radikálně mění představu mnohých z nás, že matematiku se musíme učit především zpaměti – násobilku, vzorečky pro výpočet obsahů, obvodů, objemů i způsob, jak vypočítat rovnice s jednou neznámou. Nikdo po nás vlastně nikdy nechtěl, abychom matematice porozuměli, a možná ani nás nenapadlo, že bychom jí porozumět mohli. Většina z nás si spíše říkala, že rozumět jí snad ani nejde.

Závěrem použiji slova pana profesora Hejného: „Matematika není o rychlém a správném počítání. Je o kvalitě myšlení. Rychle a spolehlivě umí počítat každá kalkulačka. Tuto schopnost na trhu práce naše děti v budoucnu neprodají. Co je a bude stále více žádáno, je schopnost řešit problémy a komunikovat. A naše metoda učí obojí.“

 

Mgr. Miloslava Sláviková,

třídní učitelka 3. třídy